RC Adventure Scale Trophy - Krušné hory 18-20.8.2018

Autor: RC.305
Sekce: RC AST
Vydáno dne: 14.09.2018

RC AST - Krušné Hory 2018 Pachatelé se po půl roce vrátili na místo činu a v termínu 18. až 20. srpna navázali na zimní volný závod v Krušných horách opětovnou návštěvou této příjemné lokality. Tentokrát už ovšem na ostro, tedy na plnohodnotný závod šampionátu RC Adventure Scale Trophy. Tato sešlost byla letošním druhým závodem a slezla se zde početná skupina jezdců zabojovat o pohárové body a především se pobavit.

Sobotního závodu se zúčastnilo 27 jezdců, načež šest z nich se spolu utkalo také v nedělním klání. V sobotní startovní listině bylo také pět nováčků. Zázemí tvořila horská chata s ovečkami, kterou za symbolickou cenu zařídil Jakub Mynář z Loops Model.

RC Adventure Scale Trophy - Krušné hory 18-20.8.2018

Terén byl standardně lesní, vše tak probíhalo na jehličnatém podloží a stavitelé využili co největší množství kořenů a pařezů; dobře posloužila také část volně ložených kamenů. Díky dlouhodobému suchu se v lesním potůčku nenašla ani kapka, takže byli organizátoři nuceni vytvořit umělou bahenní lázeň, která byla velmi povedeným zpestřením sobotního mače. Obtížnost tratí byla asi tak "medium", dalo se, ale zadarmo to nebylo. Největší problémy asi dělaly vyhrabané díry mezi kameny, ale zde dobře sloužily vyprošťovací nájezdy.

Nejdiskutovanějším úsekem sobotního závodu byl sjezd z obřího, asi čtyři metry vysokého balvanu, kde se nacházely tři branky. Slaňování na laně bylo bezpečnější variantou, ale odvážlivci chtěli dokázat, že to jde i bez pomoci. Povedlo se to jen výjimečně a mnozí na první pohled dobrý pokus nakonec stejně ukončili sérií kotrmelců. Výzva to byla natolik zajímavá, že se v noci ještě vydal peloton osvětlených modelů zpět na místo a zde se již alkoholem posilnění závodníci předháněli o to, kdo předvede větší vzrůšo. Sjet to ale opravdu šlo a byla to poměrně napínavá podívaná. Ale to už předbíháme…

Kategorie C1/Street má letos slabší účast a zde se objevili pouze tři závodníci. Triumf z Děkanek zopakoval Vláďa Špička, načež jeho největší rivalka Jana Mesteková pro změnu zopakovala stříbro. Třetí a zároveň poslední pozici obsadil Ondra Šolc.

V C2/Offroad to bylo však zajímavější a klasický týmový souboj Radka Ungra a Karla Lopaty rozčísnul Vašek Pacholík. Ten se o slovo přihlásil bronzovou medailí už na prvním závodě a teď potvrdil, že se nepřijel jenom svézt, ale regulérně bojovat o vavříny. To se mu teď povedlo na výbornou a připsal si premiérovou výhru. Předváděl čistou a pečlivou jízdu v sehraném týmu se svou ženou a dvěma kamarády. Na bedně ho tedy doplnil druhý Karel Lopata a třetí Radek Ungr. Situace je o to dramatičtější, že do třetího závodu všichni tři nastoupí se shodným počtem 36 bodů, takže třetí závod rozhodne o všem.

Po závodě se tradičně rozdávaly medaile, skleněné plaketky a tombola od Loops Model v podobě slevových voucherů a expedičních doplňků.

Nedělní CéTrojka (C3/Pro-Modified) byly zase nervy do poslední chvíle. Odstartovali jsme relativně jednoduchou trophy sekcí, která hnala jezdce a jejich modely do prudkého kopce s několika výjezdy přes ostré skalnaté hrany, ale modely zvládaly nástrahy bravurně. Prakticky mnohém lépe, než samotní jezdci. První závadu hned v úvodu diagnostikoval Honza Šanda, jemuž blblo řazení digu a celou sekci se potýkal s odpojeným zadním náhonem, což mu nadělilo asi tři minuty navíc oproti ostatním jezdcům. Na špici byl napínavý souboj o vteřiny a první sekci jsme ukončili s časovým limitem 1:06 pro Radka Ungra, 1:15 pro Standu Horáka a 1:16 pro Ondru Košťála.

Ondřej si vylosoval číslo jedna do druhé sekce typu trial, která byla nadstandardně náročná. Ve čtvrté brance se mu poměrně nepochopitelně v hodně krizové situaci vybila baterie a závada spíše vypadala na odpálený motor, proto Ondřej sekci vzdal bez opravy a naložil si obrovský příděl trestných bodů za neprojeté branky. Časový limit byl nastaven na 12 minut, což se ukázalo jako zcela hektický limit a čtyři jezdci dokončili sekci v rozmezí 11:40 – 11:55 min. Příděl trestných bodů byl pro všechny poměrně velký, ale zde byla frajeřina vůbec dojet do cíle.

Velmi zdatně se s terénem pral i Kuba Mynář se svou expediční Toyotou Hilux. Osvětlená ABS karosérie na téměř sériovém podvozku MST CFX-W byla v Jakubových rukách plnohodnotným konkurentem a pouze absence DIGu a tudíž nutnost velkého množství couvání byla jediným viditelným nedostatkem jeho auta, což potvrdilo použitelnost různorodé techniky i bez zásadnějších úprav. Až téměř nepochopitelný se stal fakt, že bránu č. 5 nebyl schopný vyjet jediný model extrémní kategorie C3, načež ho Jakub bez problémů mimo soutěž zdolával s takřka sériovým maličkým MST CMX na "devadesátkových" gumách.

Pak jsme si šli opět odpočinout na trophy sekci v korytu vyschlého potoka, i když odpočinek je spíše nadsázka. Zde to byly nervy také, ale aspoň nebylo napětí tak dlouhé a technika víceméně moc netrpěla. První zádrhel vznikl na betonovém schodu v korytu, který jsme v sobotním závodě s expedičními modely běžně vyjížděli a zde to opět bylo existenčním problémem pro všechny, kromě Petra Sejka se skoro sériovým Dingem... zajímavé. Dalším zaškobrtnutím si každý prošel na uměle vytvořené betonové rampě, kterou jsme osadili brankou s velkým nápisem JUMP. Touha každého létat vzduchem jak Robby Gordon na dakarských dunách vesměs dopadala jakýmsi kutálením a zamotáváním se modelů do hromady chrastí hned za skokem a následně zbytečným a otravným navijákováním z neřešitelné situace. Efektní to tedy moc nebylo. Dvě kola této sekce bylo ažaž a nejlépe se zde blýskl Honza Šanda s časem 2:21 min a jednu (!) sekundu za ním dojel Petr Sejk se zmíněným Dingem mimo soutěž.

Poslední trialovou sekci jsme postavili jednodušší, avšak ve stejné lokalitě volně pohozených balvanů a ostrých kamenů s několika rozhrabanými hlinitými výjezdy. Chuť z ranního incidentu s baterií si trochu spravil Ondra Košťál a zajel sekci nejlépe pouze s třemi "čárkami" ve výkazu, což bylo oproti ranním porcím mnohonásobně méně. Kousek za ním dojel Radek Ungr s italským podvozkem IFS Pure Spider a dobře zajel také Honza Šanda. Na první pohled se zdálo, že Honza si dojel pro jisté zlato... ale nebylo tomu tak.

Velmi těsnou, ale premiérovou výhru v českém šampionátu si nakonec i po několika chybách odvezl Radek Ungr. Honza byl tedy druhý a na bedně je doprovodil Standa Horák, který po výhře ve Skalinách předvedl průměrný výkon - celkovou tabulku však stále vede. Další tři jezdci měli větší bodovou ztrátu díky technickým potížím. Kuba Mynář s MSTčkem se propadl díky poruše navijáku, ale bez ní by se mohl směle poohlížet po medailovém umístění. Technické závady silně ovlivnily průběh závodu a při pomyšlení na "co by, kdyby" naskakuje spousta otazníků nad tím, jak by to dopadlo... kdyby se Honzovi neporouchal hned po startu dig... kdyby se Ondrovi nevybila baterka... kdyby Kubovi nezasukoval naviják. Ale to jsou jen spekulace a závod končí až na cílové rampě.

Na viděnou na Kokoříně v termínu 28.9.– 30.9.2018!

Výsledky:

Vše o RC Adventure Scale Trophy najdete na Facebooku akce a na stránkách fóra RC4x4.cz.

- Autor: Ondřej Košťál. Foto: Petr Sejk, Jan Hós, Lenka Jelínková -

Tento dokument byl vytištěn ze stránek RC.305 na adrese http://rc.305.cz