Seznámení s extrémní kategorií Class 3 (C3)

Autor: RC.305
Sekce: RC AST
Vydáno dne: 16.04.2017

Seznámení s extrémní kategorií Class 3 (C3) Jak se pomalu blíží první letošní závod RC Adventure Scale Trophy, který proběhne ve dnech 27. a 28. května u Kokořína, blíží se i česká premiéra extrémní kategorie Class 3, nebo-li C3. Během posledního půlroku se v prostředí české expediční a především pak trialové scény začalo o této kategorii významněji hovořit a s tím postupně i narůstá zájem modelářů o její problematiku.

Chcete být u české premiéry kategorie C3? Přijeďte na první letošní závod RC Adventure Scale Trophy (RC AST):

Klasický RC offroad trial má v České republice už poměrně slušnou tradici a je rozšířen napříč celou zemí v podobě několika dílčích trialových závodů. Podstata těchto závodů spočívá v jízdě zručnosti na velmi malém prostoru, kde se jezdí doslova "na milimetry" (rozteč branek bývá většinou 300mm) a z toho také pramení konstrukce závodních modelů. Dochází zde často k zužování náprav, především u hojně používaného modelu Axial SCX10. V poslední době došlo k velkému rozšíření modelu Max Speed Technology (MST) CMX - ten oplývá nadprůměrnou obratností a manévrovatelností na malém prostoru, ale ani s ním, ani s ostatními modely není možné zdolávat extrémní terénní překážky. Tímto se dostáváme ke kategorii C3, která vyžaduje jak velkou obratnost, tak i extrémní schopnost průchodu značně nepříznivým terénem. Klade tak velké nároky na speciální konstrukci či úpravy používaných modelů. Co tedy slovní spojení "Cé-Tři" obnáší?

Co je kategorie C3?

Kategorie závodů C3 je původním formátem americké asociace SORRCA (Scale Off Road RC Association) a časem se dostala i do Evropy. Prim zde hrají Italové, kteří velmi podobnou soutěž pořádají již několik let pod názvem CISE (Italian Scaler Extreme Championship) a závody se zde těší velké oblibě. CISE byla popudem k zařazení kategorie C3/CISE do rakouského šampionátu ASTS (Austrian Scale Team Series), kterého se české posádky nejednou zúčastnily. Již delší dobu se zde jezdí týmová kategorie C1/Street a C2/Offroad, které známe i z naší domácí soutěže RC Adventure Scale Trophy (RC AST).

Kategorie C3 je odlišná v tom, že se jedná o sólovou soutěž a každý jede sám za sebe. Trať je postavena ve velmi těžkém terénu a jezdí se sekce typu Trial a Trophy, u kterých je rozdílný profil tratě a jsou odlišně stanovena množství trestných bodů za dotek branky (obvykle tenisový míček rozřízlý napůl), použití navijáku, couvání atd. Zásadním faktorem v těchto závodech je časový limit, který je mnohdy velice nekompromisní, čímž se závody mnohdy stávají adrenalinovou záležitostí. Tratě často vedou kamenitým a skalnatým terénem s brankami přes velké balvany - ty bývají umístěny i do prudkých stoupání, kde je tak testována stabilita modelů, či do sypkých dlouhých výjezdů, kde rozhoduje motorizace modelu a jeho pneumatiky. Tomuto konceptu tratí samozřejmě také odpovídá konstrukce modelů.

Typický terén pro závody kategorie C3:

Seznámení s extrémní kategorií Class 3 (C3)

Technika pro kategorii C3

Pro úspěšné měření sil v této kategorii je potřeba vozidlo s co nejbytelnější konstrukcí podvozku, umožňující zdolávání nejtěžších překážek, které musí být odolné dlouhotrvajícímu hrubému zacházení v extrémních podmínkách. Je vhodné mít model dostatečně naddimenzovaný jak z hlediska mechanického, tak z hlediska elektrického vybavení. Mělo by mít co nejlepší stabilitu v bočních náklonech, pneumatiky zajišťující výbornou trakci v daném terénu, velký rejd a další vychytávky pro rychlé a přesné manévrování v sekcích, silný naviják, výkonnou pohonnou jednotku umožňující jak citlivou "crawler" jízdu v trialových sekcích, tak zároveň porci otáček pro rychlou jízdu v trophy sekcích a v neposlední řadě lehkou kompaktní karoserii, která zbytečně nebude zvyšovat těžiště a nebude omezovat nájezdové úhly.

Cesty vedoucí ke splnění výše uvedených podmínek jsou různé, ale v zásadě platí následující skutečnosti. Získání dobré stability je logicky dosaženo v případě, že komponenty "nahoře" jsou co nejlehčí a komponenty "dole" co nejtěžší. V ideálním případě má model lehkou lexanovou karosérii a šasi z lehkého pevného materiálu, mnohdy z karbonu či hliníkové slitiny. Koncepce šasi, odpružení a zavěšení by měla zajistit, aby model takřka "ležel na zemi", tedy měl těžiště posazené co nejníž a přitom dostatek prostoru "pod břichem". U expedičních modelů je běžnou úpravou vložení závaží do kol. To je v pořádku, pokud používáme motor s nízkými otáčkami a jezdíme spíše pomalou jízdu. Při vysokých otáčkách se silnými střídavými pohony je tato neodpružená rotující hmota spíše na škodu. Vhodné je tedy umístit váhu do náprav (kovové nápravy nebo vložky uvnitř) či závaží na těhlice, tzv. "knuckleweights".

Komponenty pro stavbu ryze závodního italského podvozku Pure Spider:

Potřebné zvětšení rejdu pro zvýšení manévrovatelnosti modelu na malém prostoru je individuální pro každý typ náprav a existuje mnoho různých řešení. Nutností je použití CVD poloos, nikoliv "dogbounů" ("psích kostí"), jelikož ty nedokáží zajistit požadovaný rejd a jezdec by tak ztrácel cenné vteřiny i trestné body zbytečným couváním. Dobrou práci přední nápravy je vhodné podpořit i zvětšeným záklonem rejdového čepu pro přesnější vedení stopy. Další možnou úpravou je i tzv. "overdrive", který se dosáhne rozdílnými převody v nápravách. Smysl této úpravy tkví v tom, že přední náprava má otáčky vyšší, než zadní. Modely mají uzamčené diferenciály a při průjezdu zatáčkou zadek vytlačuje předek ven a auto se tak hrne ven ze zatáčky, kola se neodvalují, ale smýkají a model jede nepřesnou stopu s velkým poloměrem zatáčení. Rozdílné převody tento jev částečně eliminují a navíc při prudkých výjezdech zadní náprava model tolik "nepodkopává" a snižuje se tak riziko převrácení "na záda".

Modifikovaná náprava Axialu SCX10 - mosazné těhlice a C-huby s třemi stupni záklonu rejdového čepu, titanovým řízením, 30kg silným servem a pneumatikami Proline Hyrax:

Další vychytávkou pro lepší manévrovatelnost je tzv. DIG. Jedná se o zařízení, které je součástí převodovky a je určeno k mechanickému ovládání pohonu zadní nápravy. Skutečný DIG je třípolohový a umožňuje tyto stavy - zadní náprava poháněná, zadní náprava odpojená na volno, zadní náprava zablokovaná. Výhoda je, že pokud jezdec zadní nápravu zablokuje (princip ruční brzdy), tak se při natočení předních kol prakticky otáčí na místě a točí se kolem osy zadní nápravy. To snížuje potřebu couvání v sekcích, což opět ušetří trestné body a důležité sekundy. DIG přijde vhod i při prudkých sjezdech nebo jízdě přes ostrou hranu (např. vysoký kořen), přičemž jezdec zablokuje zadní nápravu a jistí se tak před převrácením "přes čumák". DIG je konstrukčně většinou ve formě zubové spojky, pohybující se na drážkované hřídeli a ovládané servem; konstrukce se odvíjí od typu převodovky.

DIG od firmy 3Racing na převodovce Axialu SCX10:

Nedílnou součástí modelu kategorie C3 je silný naviják, který je zpravidla zhotoven ze serva (servonaviják). V České republice máme výrobce kvalitních servonavijáků Katoni, jež mají tah cca 20kg a jsou pro takový model naprosto dostačující. Dále je povolen tzv. "winchdown", což je další naviják, který přitahuje buď obě nápravy, nebo jen přední, k rámu modelu. V prudkých bočních náklonech nebo výjezdech tak jezdec aktivuje naviják, náprava se přitáhne prakticky až na dorazy tlumičů a získá tak snížením těžiště mnohem větší stabilitu. Kombinovaným použitím DIGu a winchdownu je dobrý jezdec schopen zdolávat až nepochopitelné překážky.

Winchdown nainstalovaný za servem řízení:

Otázka volby pohonu je také důležitá. Pohon musí zajistit jak citlivou jízdu v technickém úseku se silnou brzdou, tak i vysoké otáčky a rychlost v delších přejezdech mezi brankami nebo v dlouhých stoupáních. Z těchto důvodů se často používají střídavá komba (elektronický regulátor + motor). Velmi oblíbená jsou komba od firmy Tekin. I se stejnosměrným regulátorem a motorem se ale dá konkurovat. Hodí se, aby regulátor měl silný BEC, nebo použít silný externí BEC, který "nakrmí" elektronické komponenty výbavy - serva, navijáky, apod.

Akumulátory se většinou používají tříčlánkové, zajišťující dostatečnou dynamiku. Pro dosažení co nejnižšího těžiště se zpravidla vyhýbáme velkým a těžkým akumulátorům z expedičních modelů, jež mají kapacitu běžně okolo 5000mAh. Při mnoha komponentech použitých v modelu se doslova bojuje o každý milimetr místa a také u akumulátoru musíme brát velký zřetel na jeho rozměry.

Pneumatik je na výběr mnoho typů, ale všeobecně nejpoužívanější jsou Voodoo KLR, Proline Badlands, Super Swamper nebo Hyrax, Pitbull Rock Beast a některé další. Spousta modelářů si "šije" pneumatiky na míru a různé typy tak zužují, zmenšují (například rozměr 2,2" na rozměr 1,9", jelikož maximální povolený průměr pneu je 120 mm) nebo používají bočnice z jiných pneumatik (měkká pneumatika opatřena bočnicí z tvrdší pneumatiky pro její zpevnění a zlepšení vedení v bočních náklonech). Neméně důležité jsou i vložky do kol, které musí svým provedením podpořit zamýšlené chování kol.

Karbonové šasi Pure Spider a upravené pneumatiky Voodoo s bočnicemi HPI:

Karoserie by měla být co nejlehčí a s minimálními převisy. Musí být opatřena alespoň jednoduchým interiérem s řidičem a nemusí zakrývat celá kola, takže ji jezdec může trochu "ořezat", aby získal dostatek prostoru pro kola při větším vykřížení náprav.

Budoucnost kategorie C3 v České republice

Rok 2017 bude u nás pro tuto kategorii přelomový, jelikož je poprvé oficiálně zařazena do seriálu RC AST, kde se od počátku (2015) jezdí kategorie C1/Street a C2/Offroad. Nová kategorie C3/Pro-Modified tak naplno otestuje schopnosti jezdců z českých luhů a hájů. Pro první letošní závod u Kokořína se již pomalu rýsuje zajímavé startovní pole a schopné závodní speciály. Doufejme tedy, že tento závod se stane silným impulzem pro větší rozmach kategorie C3 v našich končinách a výchovu jezdců schopných dosahovat výborných výkonů i výsledků jak u nás, tak v zahraničí.

Pokud vás zajímá, jak vypadají závody kategorie C3 za hranicemi, navštivte vlákno našeho prvního C3 týmu #RTR.CZ na fóru RC4x4.cz.

- Zdroj článku - text Ondřej Košťál - sWiNe, foto Ondřej Košťál - sWiNe a Radek Ungr - raun -
- Tento článek je modifikovanou verzí článku, který vyšel v prosincovém čísle časopisu RC Cars (12/2016)

Tento dokument byl vytištěn ze stránek RC.305 na adrese http://rc.305.cz